Co je potřeba :

* zvukař
* odposlech
* mikrofon na combo
* tři vstupy do linky
* projektor

* projekční plátno
* 6 zásuvek do el.
* 1 stůl - 1 židle

* 2 x malinový pohár (maliny, oplatky, šlehačka)

Nový projekt:

„Studio mladé písně“

Televizní pořad odehrávající se 3. června 1963.
Performance spojující živou videoprojekci, hudbu a mluvené slovo. Do studia mladé písně chodí spousta dopisů. Dva moderátoři je čtou a odpovídají na ně. Zároveň se pořadem prolínají nejnovější písně – hity přicházejícího léta.
Naším cílem bylo připomenout práci průkopníků televizní zábavy z šedesátých let, nejvíce režiséra zábavných pořadů Jána Roháče. Paradoxně vlastně nedoceněného průkopníka. Videoprojekce jsou jednak z dobových materiálů, ale zároveň nově natočených a sloných písní využívající tehdejší dobové trikové efekty a vytvářející onu tipickou „klipovou“ náladu 60. let.
Všechno se děje (opět ve srovnání s dnešní klipovou kulturou) nesnesitelně pomalu. Většina pozornosti leží na charismatu umělce. Mezi pouštěnými klipy moderátor čte vždy jeden z dopisů, které přišli do studia.
Protože nám však nejde o nějakou konkrétní studii doby, nebo co nejvěrnější napodobení věcí, které známe z archivních materiálů, odehrává se velká část celkového dojmu jednou nohou v surrealismu. To znamená, že dopisy jsou sice upřímné, ale chvílemi vůbec nedávají smysl, písně jsou vlídný naivní pop, avšak v něčem vespod jakoby dezorientované, filmové materiály mají lehoučce zneklidňující nádech, živé moderování ztrácí nit. Pořad, které v sobě nese atmosféru, příjemného a přitom v něčem odcizeného snu.